Trestní oznámení

Trestní oznámení je jedním z podání, o kterém se zmiňuje zákon č. 141/1961 Sb., trestní řád, v platném znění, a to konkrétně v jeho ustanovení § 59 odst. 3 a odst. 4. Je to tedy prostředek, kterým se osoby mohou obracet na orgány činné v trestním řízení v případě, že mají podezření, že některá osoba svým jednáním spáchala trestný čin.

Náležitosti podání obecně

Trestní řád obecně u podání vyžaduje následující náležitosti:

• musí z něho být patrno, kterému orgánu činnému v trestním řízení je určeno (např. konkrétní policejní orgán nebo konkrétní státní zastupitelství)
• kdo jej činí (tj. identifikace osoby podavatele FO – jméno a příjmení, datum narození, adresa bydliště, u PO – obchodní firma, IČ, sídlo a statutární orgán)
• které věci se týká a co podáním sleduje (tj. popsat konkrétní skutečnosti případu a že se žádá prošetření věci)
• dále musí být podání podepsáno a datováno.

Obecně je nutné předložit podání s potřebným počtem stejnopisů a s přílohami.

Náležitosti trestního oznámení

Pokud jde o náležitosti trestního oznámení, tak trestní řád na ně neklade takový důraz, kdy toto vyplývá z ust. § 59 odst. 3 věta za středním trestního řádu, kdy shora uvedené obecné náležitosti podání neplatí právě pro trestní oznámení nebo pro jiný podnět, na jehož základě lze učinit závěr o podezření ze spáchání trestného činu. To platí pro trestní oznámení učiněné písemně.

Činí-li se trestní oznámení ústně například na některé ze služeben Policie České republiky, popř. na některém ze státních zastupitelství nebo soudu, pak je nutné, aby takový orgán oznamovatele vyslechl o okolnostech, za nichž byl čin spáchán, o osobních poměrech toho, na něhož se oznámení podává, o důkazech a o výši škody způsobené oznámeným činem.  Výslech by měl být proveden tak, aby byl získán podklad pro další řízení. V případě, že je oznamovatel poškozeným, musí být vyslechnut také o tom, zda žádá, aby soud rozhodl v trestním řízení o jeho nároku na náhradu škody nebo majetkové újmy nebo vydání bezdůvodného obohacení.